Vyšší Brod - pokladnice kulturních a přírodních krás
Počátek Vyššího Brodu se váže k obchodnímu dění na jedné z nejstarších stezek spojující Čechy s Podunajím. První písemná zmínka pochází ze zakládající listiny kláštera cisterciáků z 1. června 1259, kterou Vok I. z Rožmberka potvrzuje darování rozsáhlého území ve prospěch tohoto kláštera a je v ní zmíněna trhová osada Vyšší Brod i s kostelem. Městečko tak vniklo pravděpodobně již daleko dříve. V 16. století pak získal Vyšší Brod četná privilegia a právo užívat vlastní znak a pečeť.
Středověký ráz setřely velké požáry, byla zničena téměř celá střední řada 54 domů na náměstí. Roku 1870 se Vyšší Brod dočkal povýšení na město. Po roce 1918 se soužití německy hovořící většiny a české menšiny stabilizovalo. V důsledku druhé světové války, ale bylo německé obyvatelstvo odsunuto a přišly nové rodiny. Vznikla železná opona, klášter byl násilně zrušen a význam města jako dřívějšího centra regionu upadal. Rok 1989 ale přinesl nové výzvy a Vyšší Brod opět nabral na významu.
Vyšší Brod, kde žije přibližně 2.600 obyvatel, je v současnosti historickým a kulturním centrem nejjižnější oblasti Čech. Idylické městečko se rozkládá uprostřed kouzelné krajiny jihovýchodní Šumavy a do Horních Rakous je to odtud jen co by kamenem dohodil. Mezi Vyšším Brodem a Lipenskou přehradou najdete pověstmi opředenou Čertovu stěnu, ohromující „kamenné moře“ Šumavy. Na vyvýšeném ostrohu nad Vltavou se tyčí proslulý vyšebrodský klášter. V dávné minulosti se v těchto místech přes řeku brodily obchodní karavany, dnes zde na lodičkách nadšeně pádlují všichni, již chtějí nejkrásnější úsek vltavského údolí dobýt na vlastní pěst.
Další zajímavé informace: historie, pohlednice, dokumenty : zde
Autor Jiří Andrle
