Výstava - Petr Brandl: Příběh bohéma

Výstava - Petr Brandl: Příběh bohéma

Dne 20.10.2023 proběhla ve Valdštejnské jízdárně v Praze na Malé Straně
vernisáž výstavy významného českého malíře Petra Brandla (1668 – 1735): Příběh
bohéma. Významnou součástí expozice jsou Brandlova díla vytvořená v době jeho
pobývání přímo či v okolí města Vyšší Brod nebo zapůjčená ze sbírkových fondů
církevních, muzejních, příp. galerijních institucí města (vystaven je mj. obraz Tři
ženy a lovec ze sbírek vyšebrodského cisterciáckého kláštera)
Díla malíře Petra Brandla (1668 – 1735) lze spatřit na oltářích chrámů,
kostelů a kaplí, v interiérech hradů i zámků či v expozicích galerií a muzeí. Příběh
tohoto umělce vzbuzuje zájem odborníků i laické veřejnosti a je opředen určitým
mýtem. Proč? Snad z důvodu výjimečného talentu v cizině neškoleného malíře,
který přesto maloval srovnatelně s nejlepšími soudobými italskými, nizozemskými
či španělskými mistry? Nebo se tak děje na základě reálií jeho života a Brandlovo
počínání je nesrozumitelné lidem současnosti? Dává odpovědi na tyto otázky
výstava Petr Brandl: Příběh bohéma?
Expozice v prostorách Valdštejnské jízdárny na Malé Straně je největší
přehlídkou malířova díla od obdobného projektu z roku 1969 v Jízdárně Pražského
hradu. Obě výstavy, pořádané Národní galerií v Praze, od sebe dělí více než 50 let.
Je proto zajímavé sledovat posun vnímání Brandlovy osoby a jeho tvorby,
vyvíjejících se estetických měřítek galerijních kurátorů i technických možností
nutných pro architektonické řešení výstavního prostoru. Během několikaleté
přípravy projektu, která jistě vyžadovala mnoho sil a schopností těch, kteří se na ní
podíleli, bylo mimo jiné restaurováno více než dvacet obrazů – i proto je výstava
koncipována jako těsný kontakt s Brandlovou tvorbou, bohémstvím a dobou, ve
které umělec žil. Obrazy jsou v nepravidelném geometrickém uspořádání
instalovány oboustranně přímo, s výjimkou rozměrově největšího díla Historie
Josefa Egyptského (SHZ Jindřichův Hradec) samostatně umístěného v odděleném
prostoru. Popisky jsou výrazné a doprovodný text rozdělený tak, že je souběžně
vyprávěn příběh malíře i bohéma. To umožnuje osobnost Petra Brandla vnímat
ve všech souvislostech.
Vystavená díla, doplněná o ukázky tvorby umělců, kteří Brandla ovlivňovali,
jsou instalována chronologicky. Lze jimi sledovat seznámení s rodinnou uměleckou
tradicí – např. miska s portrétem císaře Leopolda I. (NM Praha) a kalich
(Biskupství litoměřické) od zlatníka Marka Hrbka, malířova strýce. Brandlovo
mládí je připomenuto mj. kopií Bassanovy Alegorie léta (SZ Libochovice) od jeho
učitele a zároveň správce pražské hradní obrazárny Kristiána Schrödera,

Brandlovou (?) výslednou kopií díla Kristus na Hoře Olivetské od Domenica
Fettiho a zavěšenou vedle originálu (2x SPH Praha) i obrazem s námětem
Zvěstování Panně Marii (Svatá Hora u Příbrami, poutní areál kláštera
redemptoristů) v symbióze vystaveném s tematicky totožným dílem od Karla
Škréty (Jičín, kostel sv. Ignáce). Časy galantních dobrodružství, uměleckého zrání
a kolegiality i společenských kontaktů s urozenými mecenáši a představiteli
církevních řádů jsou mj. zastoupeny obrazy Tři ženy a lovec (Vyšší Brod,
cisterciácké opatství), Muž s dýmkou (SZ Jaroměřice nad Rokytnou), Kuřák (Praha
– Strahov, klášter premonstrátů) a díly malovanými společně s Janem Vojtěchem
Angermeyerem – Zátiší s květinami ve váze se dvěma mrtvými hejly a Zátiší
s mrtvým strakapoudem a pěnkavou (2x SZ Krásný Dvůr). Doplňuje je např. plátno
Michaela Václava Halbaxe – Simeon s Ježíškem (Vyšší Brod, cisterciácké opatství)
pro zajímavé porovnání s Brandlovým obrazem stejného námětu (NG Praha).
Výběr z Brandlovy portrétní malby a monumentálních oltářních pláten se
jeví jako alternativní a relativně nevyrovnaný. Brandlem namalovaných
autoportrétů je vystaveno několik - z malířových mecenášů z řad aristokracie je
sice vizuálně představen hrabě František Antonín Špork (SHZ Frýdlant), ale při
pohledu na Brandlův portrét Jana Samuela Františka Wussina (OG Liberec) se
společně instalovanou podobiznou hraběte Jana Františka Kolowrata-Krakovského
(zámek Rychnov nad Kněžnou, sbírka Kolowratů-Krakovských) od Philipa
Christiana Bentuma, je zřejmé, že Bentumova úloha v Brandlově životě i
uměleckém vývoji a zároveň výraznější vyjádření mecenátu aristokracie mohly být
spíše prezentovány protějškovými rodinnými (skupinovými) podobiznami hraběte
Ferdinanda Hroznaty Kokořovského z Kokořova s dětmi (Česká republika,
soukromá sbírka) od Brandla a hraběnky Adléty Kokořovské roz. baronky
z Piezenau s dětmi (Česká republika, soukromá sbírka) od Bentuma.
Brandlova díla vytvořená pro donátory z řad církve jsou prestižně zastoupena
oltářními plátny Smrt sv. Benedikta, Smrt Poustevníka Vintíře a Nalezení a
převezení ostatků sv. Otmara a jejich oslavení z kostela sv. Markéty
benediktinského kláštera v Praze-Břevnově. Z jiných významných děl nechybí
Křest Kristův (Manětín, kostel. Sv. Jana Křtitele), Nejsvětější Trojice s Pannou
Marií, sv. Augustinem, sv. Tomášem z Villanovy a sv. Zuzanou (Lnáře, kostel
Nejsvětější Trojice), Vidění sv. Luitgardy (Kutná Hora – Sedlec, kostel
Nanebevzetí Panny Marie), nedávno objevený Křest Kristův (Žabów v Polsku,
kostel sv. Jana Křtitele) aj. Nevystaveno je známé Klanění tří králů (Smiřice,
zámecká kaple Zjevení Páně) a také Brandlovy podobizny mecenášů z řad
duchovenstva – např. opata Otmara Zinkeho (Broumov, benediktinské opatství sv.
Václava). Zřejmá je také nepřímá kvantitativní úměra (to platí i pro některé
regiony) zapůjčených děl z hlavního města proti celkovému počtu Brandlem

namalovaných do interiérů pražských kostelů i klášterů a na svých místech dosud
dochovaných.
Petra Brandla posléze bohémství dostihlo – dluhy, útěk před věřiteli, spory
s manželkou, vězení, zmíněn je i jeho neúspěšný podíl na těžbě zlata v Jílovém u
Prahy. Na příkladu obrazů s totožnou podobou Kající Máří Magdalény je potvrzen
Brandlův věhlas mezi následovníky, ale není zastoupeno malířovo dílo posledních
třech let jeho pozemské pouti – mohly být např. vystaveny obrazy Matka Bolestná
či Ukřižovaný Kristus (2x Nový Bydžov, Městské muzeum a galerie), objevené
v sedmdesátých letech 20. století.
Expozice dává, více reprezentativní než monografickou formou, odpovědi na
otázky (pokud je chceme položit) týkající se Brandlovy tvorby i jeho životního
osudu, pomáhá jej pochopit a proto výstava
Petr Brandl: Příběh bohéma – Valdštejnská jízdárna v Praze na Malé Straně ve
dnech 20. 10. 2023 – 11. 2. 2024, kurátorka výstavy: Andrea Steckerová, architekti
výstavy: Roman Brychta, Markéta Mráčková, Barbora Šímová, grafici výstavy:
Kristina Ambrozová, Štěpán Malovec
Autor textu: Stanislav Vaněk